Enzymoterapie přirozeně

V souvislosti se zdravou stravou se většinou každému vybaví jako první důležitost vitamínů a minerálů. Napadlo vás ale, že v přirozených potravinách se ukrývají látky ještě mnohem důležitější?

Přemýšleli jste někdy o tom, jak vlastně tělo tráví živiny? Nebo jak buňky dýchají?

Těmi “malými kouzelníky” jsou enzymy – látky bílkovinné povahy, které v těle slouží jako katalyzátory. Poznáte je již podle názvu, ten většinou končí -áza.

Pouhým kontaktem se svým specifickým místem zprostředkuje svému substrátu změnu – většinou velkou částici rozkládá na menší části. Například tuková částice se kontaktem s lipázou rozkládá na glycerol a jednotlivé mastné kyseliny. Enzym se ale sám nemění, ani k takové aktivitě nepotřebuje žádnou energii.

A takovou akci opakuje mnohokrát za sebou, tak dlouho, dokud se neopotřebí (a není “pozřen” jiným enzymem), nebo dokud je v těle zapotřebí.

Enzymy jsou látky bílkovinné povahy, které tvoří v prostoru specifické vazebné místo. Často se připodobňuje k zámku, do kterého “padne” je jediný klíč. Stejně každý enzym působí specificky jen na jeden typ látky.

Každý enzym má dvě “pojistky”.

První z nich slouží k jeho aktivaci – když si totiž tělo tvoří enzymy do zásoby, je nutná kontrola, kdy enzym zahájí svou činnost, jinak by mohl štěpit i tělesné tkáně.

Druhá aktivitu enzymu zastavuje, tedy jej deaktivuje. To když už jeho působení není potřeba.

Tyto dva kroky jsou nevratné. Aktivní enzym se již nemůže vrátit do stavu proenzymu, tedy dosud neaktivního enzymu, ani deaktivovaný enzym nelze zpět zaktivovat.

Touto pojistkou bývá často jiný enzym. Děje na sebe navazují v kaskádě, kde jeden proces spouští ten další. To známe dobře z procesu srážení krve, který se skládá z mnoha po sobě jdoucích kroků.

Enzymy pracují velmi rozdílnou rychlostí. Ten nejpomalejší “odbaví jen” 30 molekul substrátu za minutu, ten nejrychlejší i 36 milionů (!) molekul za minutu.

Některé enzymy mají životnost 20 minut, jiné fungují v těle opakovaně i několik týdnů.

Enzymy fungují zcela v souladu s přirozenými pochody v lidském těle. Proto také největší aktivitu vyvíjejí v čase nejvyšší poplachu, tedy při zvýšené teplotě. Udává se, že maxima aktivity dosahují při tělesné teplotě kolem 40°C, což značí intenzivní boj s akutní infekcí.

Pokud se ale dostanou do prostředí, kde teplota dosahuje 45°C, začínají měnit svou strukturu. Sráží se, podobně jako ostatní bílkoviny.

To je samozřejmě dobré zohlednit i při přípravě potravin, vyšší teplotou se enzymy nenávratně ničí.

Spousta enzymů potřebuje ke své práci ještě “pomocníka” – koenzym. To často bývají vitamíny. A to je vlastně důvod, proč jsou vitamíny tak “zdravé”.

Kde se ale trávicí enzymy berou?

Jistě si z hodin biologie pamatujete, že v trávicím traktu dochází k sekreci trávicích šťáv, které jsou z enzymů složeny. Tělo si tyto důležité látky umí i samo vytvořit, dokonce si uchovává jejich určitou zásobu. Protože jsou enzymy vlastně bílkoviny, je proces jejich stavby dosti náročný.

Pokud člověk konzumuje přirozené, syrové potraviny, s každým soustem spolkne i dávku enzymů, které zajišťují právě správné rozštěpení dalších látek. A právě díky enzymům můžeme využít nejen energii z potravin, ale také vstřebat potřebné vitamíny a minerály.

Jistě také víte, že pokud si k těžkému jídlu dáte zeleninový salátek, tráví se vám i tučný pokrm mnohem lépe a rychleji.

Oproti tomu člověk, který se živí jen tepelně upravenou stravou, nutí své tělo stále vyčerpávat zásoby enzymů a stále stavět nové. Není divu, že časem dojde k únavě organizmu a zhoršení trávicích funkcí. Kvůli tomu tělo nedokáže vstřebávat potřebné živiny a člověk se tak dostává do stavu podvýživy, i přes velké množství konzumované potravy.

To se nevyhnutelně projevuje mnoha zdravotními potížemi, které opět mylně považujeme za “nemoci”. Přitom i malé množství živých potravin může velmi výrazně pomoci našemu trávení, a tím i celkovému stavu těla.

Bez trávicích enzymů bychom zemřeli na podvýživu

Trávicí enzymy se starají o štěpení částic v potravě, tak aby naše tělo tyto živiny vůbec mohlo vstřebat a využít.

Trávicí enzymy se samozřejmě z trávicího traktu nevstřebávají, a jakmile jejich působení již není třeba, jsou “vypnuty” jinou látkou.

Amylázy štěpí sacharidy. Přirozeně se vysktují v tkáních živočišných, rostlinných i v houbách. V praxi příprava probíhá ze sladu pomocí mycety kropidláku.

Celuláza štěpí velké polysacharidové molekuly, které jsou pro člověka jen těžko stravitelné (tento enzym se přirozeně v trávicím traktu člověka nevyskytuje). Někdy se proto používají k odstranění nadýmání.

Chymotrypsin je označení pro skupinu enzymů, které štěpí všechny aromatické kyseliny (jejich specifita je tedy docela malá)

U člověka je najdeme v pankreatické šťávě jako přirozený trávicí enzym.

Léčebně je někdy používán při kolitidách, vykazuje protizánětlivé účinky (používá se i při respiračních sekrecích – rýmách). Specifické využití našel dokonce v oftalmologii.

Galaktosidáza je enzym štěpící oligosacharidy v luštěninách a brukvovitých (brokolice, zelí ad.). Jsou to právě ty látky, které po konzumaci způsobují nadýmání.

Laktáza je enzym štěpící mléčný cukr – laktózu. U člověka je přirozeně přítomný v kartáčovém lemu, v membráně střevních buněk –  enterocytů. (Pro komerční využití se vyrábí laboratorně pomocí kropidláka a kvasinky.)

Je známo, že v dětském věku se laktáza v trávicím traktu vyskytuje v dostatečném množství, proto děti s mlékem ani mléčnými produkty většinou nemají žádný problém (samozřejmě až na výjimky).

S věkem ale lidské tělo tohoto enzymu produkuje čím dál méně.

Intolernace (nesnášenlivost) laktózy je u dospělých lidí poměrně častá. Pokud člověk špatně tráví mléčné výrobky, lze v každé lékárně sehnat právě tento enzym v tabletách. Chybějící enzym tak lze jednoduše nahradit.

Existují názory, že právě skutečnost, že relativně velká část dospělých lidí není vybavena laktázou v dostatečném množství, je důkazem toho, že mléčné výrobky nejsou pro člověka přirozenou potravou.

Každý člověk je ale originál a každému vyhovuje trochu jiný typ stravy. Pokud někomu trávení mléčných výrobků nedělá potíže a naopak mu prospívá, pak není důvod vyhýbat se jim.

V případě, že člověk pozoruje potíže, je vhodné se mléčným výrobkům raději vyhnout. V dnešní době není problém zachovat pestrost stravy i bez mléka v jídelníčku.

Lipáza je enzym rozkládající tukové částice, tedy štěpí triacylglycelroly na mastné kyseliny a glycerol.

Samozřejmě se vyskytuje v trávicím traktu všech živočichů i člověka. Najdeme jej ale i v rostlinách (ve skočci nebo v loupaném ovsu). Tyto rostlinné lipázy jsou navíc acidoezistenstní, tedy nerozkládají se ani v kyselém, ani v zásaditém prostředí.

Komerčně se komplexy trávicích enzymů se získávají z vepřového nebo hovězího pankreatu.

Pepsin je enzym štěpící bílkoviny v trávicím traktu.

Enzymy jako bojovníci

Vedle trávicích enzymů známe i spoustu dalších, které se naopak vstřebávají skrze střevní stěnu a pracují v těle přesně tam, kde je třeba.

Třeba bromelain (také bromelin) je název pro komplex proteolytických enzymů (štěpí bílkoviny). Přirozeně se vyskytuje v ananasu.

V lidském těle působí mnoha účinky:

  • V trávicím traktu štěpí bílkoviny, léčebně se někdy používá při lehčím stavu ulcerózní kolitidy.
  • Je dobře známý pro své protizánětlivé účinky – v těle spolehlivě najde zánětlivou tkáň a pustí se do její obnovy.
  • Dokáže také tlumit růst nádorové tkáně.
  • Používá se také (pro svou fibrinolytickou aktivitu) k hojení bércových vředů a dalších kožních defektů.
  • Hojně se využívá i pro rychlejší hojení poúrazových a pooperačních stavů.  
  • Navíc urychluje spalování tukové tkáně.
  • Také příznivě působí při alergických stavech.

Užívat by jej neměly těhotné a kojící ženy, děti do 6 let a lidé s alergií na tuto látku.

nežádoucí účinky – někteří lidé mohou mít na látku alergii. Pozor tato alergie je zkřížená s alergií na pšeničnou mouku, celer, papain, mrkev, fenykl, pyly jehličnanů, trav a některých dvouděložných, např. echinacea, kopretiny, měsíček ad.

interakce: Hořčík aktivuje bromelain, naopak zinek snižuje jeho účinnost. Bromelain může lehce ovlivňovat ředění krve, opatrnosti je na místě při užívání léků na ředění krve.

Papain, enzym ze šťávy nezralé papáji, zase dokáže velmi zdatně aktivovat imunitní funkce organizmu, a to i v boji proti rakovinným buňkám. Vedle aktivace imunitních buněk (TNF a IL), dokonce aktivuje některé volné kyslíkové radikály, které potom nádorové buňky přímo ničí. Proto se využívá jako přídatná léčba v onkologii. Účinný je také v podpoře hojení po úrazech nebo operacíchA také se využívá jeho protizánětlivých účinků.

Dokonce by se dalo obecně říci, že mnohé enzymy podporují imunitní procesy – a to nejen v boji proti infekcím, ale také proti rakovinnému bujení nebo při “léčení” autoimunitních procesů.

Zjednodušeně lze říci, že pokud vás trápí nemoc končící na -itida (nebo -itis), tyto enzymy mohou v léčení výrazně pomoci.

Nattokináza zase rozpouští krevní sraženiny (má silné fibrinolytické vlastnosti). Brání ztluštění cév, ředí krev – užívá se pro prevenci ateroklerózy. A také jako prevence trombózy při letu  (v kombinaci s pyknogenolem).

SOD (superoxiddismutasa) je enzym přítomný takřka ve všech živých buňkách. Má za úkol eliminovat destruktivní účinek superoxidu na živou buňku. Díky svým účinkům se někdy používá k regeneraci organizmu, při chronických zánětech kloubů, ale také pro vyhlazování vrásek.

Špenát, který byl dlouhé roky údajně omylem spojován se sílou Pepka námořníka, tak přeci jen dostojí své pověsti – obsahuje totiž relativně velké množství tohoto enzymu, který člověku navrací vitalitu, sílu a mládí. Dalšími dobrými zdroji jsou také lahůdkové droždí nebo kuřecí játra.

Laktoperoxidáza je enzym nacházející se v mléce, slinách a slzách. Svými baktericidními účinky (zabíjí bakterie) zajišťuje čistotu vnitřního prostředí.

Lysozym je další enzym vyskytující se v mléce, v bílku, v slzách a slinách. Pro své antimikrobní účinky se někdy používá při léčbe zubního kazu.

V potravinářství slouží jako pomocná látka pod označením E1105.

Jmenovat bychom mohli do nekonečna, každý kousek ovoce nebo zeleniny obsahuje řadu enzymů s přínosnými účinky pro tělo. Uvažte, že jen v lidském organizmu známe několik tisíc enzymů, a to ještě zdaleka nejsou všechny.

Jen pro zajímavost, některé hadí jedy zastavují činnost lidských enzymů (jsou inhibitory enzymů) a proto na lidský organizmus působí toxicky i v malém množství.

Také cytostatika (léky používané k zastavení růstu nádorové tkáně) vlastně působí tak, že deaktivací určitých enzymů zastavují buněčné dělení. To se týká samozřejmě i zdravých buněk, proto s sebou chemoterapie nese tolik závažných nežádoucích účinků.

Je ale prokázáno, že pokud souběžně s chemoterapií (nikoliv místo ní) užívá pacient vhodné enzymy, tyto nežádoucí účinky je možné zásadně omezit. Enzymy zde také pomáhají pacientovi zlepšit kvalitu života.

Samozřejmě i zde platí obecné pravidlo, že je vždy lepší aktivovat přirozené obranné procesy, než funkce organizmu tlumit.

A propos – existuje také enzym luciferáza, který svítí. Nenachází se ani v lidské potravě, ani v lidském těle. Najdeme jej jen v živočišné říši.

Tableta, nebo přirozený zdroj?

Pro léčebné účely při akutním stavu je samozřejmě zapotřebí vyšších dávek enzymů. Samozřejmě, že můžeme sáhnout po tabletě. Buďme ale připraveni na to, že napodobit přírodu a vytvořit preparát “plný přírodní síly” je v laboratoři dosti náročné, což se samozřejmě odráží i na ceně takových přípravků.

Ne nadarmo, když člověka skolí chřipka, tak návštěvy nosí nemocnému ovoce, “aby měl dost vitamínů”. Tento přístup je geniální – jen místo vitamínů nám při akutním onemocnění pomáhají v léčbě spíše enzymy (které mimochodem př vyšší tělesné teplotě také zvyšují svou “léčebnou” aktivitu).

Pokud chcete účinků enzymů používat k léčení, je zásadní správné užívání. Vždy konzumujte tabletu, kousek ovoce nebo zeleniny nalačno (ideálně půl hodiny před snídaní, případně vždy minimálně dvě až čtyři hodiny po jídle, v závislosti na jeho stravitelnosti). Pokud se totiž enzymy “potkají” v trávicím traktu s potravou, budou spotřebovány pro její strávení. Je určitě prima, že vám tak po jídle nebude těžko, bohužel k léčení to nepřispěje ani v nejmenším.

Znáte přísloví, že jedno jablíčko denně nám udrží pevné zdraví?

Vlastně není vůbec daleko od pravdy. Při konzumaci přirozených syrových (!) potravin dodáváme tělu každý den dávku enzymů, které se starají o dodržování rovnováhy v našem těle, a tedy o prevenci nemocí. Malý krůček každý den je ideální cesta ke stavu zdraví tělesnému i duševnímu.

zdroje:

Opletal, L.: Přirodní látky a jejich biologická aktivita, svazek I, Karolinum, Praha 2010

Miehlke, K., Williams, M.: Enzymy – Stavební kameny života, Wald Press Edition, Praha 1999

archiv autorky

Sledujte nás:
Lenka Sobková
Lenka Sobková
Jsem farmceutka, zabývající se přirozenými způsoby léčby a prevence. Ráda řeším potíže od jejich samotné příčiny.

Líbí se vám tato stránka? Sdílejte ji s přáteli :)